Štěpán Bartoš fotí Neviditelné synagogy

Až do půlky ledna si můžete v Divadle Exil prohlédnout unikátní výstavu Neviditelné synagogy. Fotografie zachycují místa, kde stávaly židovské synagogy. Jizvy v českým městech a obcích se právě takto otiskly do snímků Štěpána Bartoše.

Unikátní projekt mapuje místa, kde dřív stávaly židovské modlitebny. Mnohé z nich se nedochovaly. Pardubický fotograf ty chybějící doslova drásá do papíru.

„V minulosti jsem se zabýval prací související s mapováním židovských stavebních památek v Pardubickém i Královéhradeckém kraji. Při rešerších jsem zjistil, že tam zůstává mnoho bílých míst. Některé stavby se dochovaly, jako třeba synagoga v Heřmanově Městci. Ale zároveň existuje víc míst, kde synagoga stála a už nestojí. Chtěl jsem tedy fotografovat tam, kde něco chybí,“ říká.

Jak na to?

„Nejdřív jsem si představoval, že vyfotím místo, kde nic není a tím to hasne. Nechtěl jsem dělat komparaci – dříve a nyní. Ale uvědomil jsem si, že absence těchto staveb je taková jizva na tváři měst. Udělaly se velké printy a do nich se zasadila jednoduchá struktura někdejší synagogy. Je tam v přibližném měřítku doslova vyrytá. Prostě vydrásaná díra v papíře,“ vysvětluje Bartoš.

Synagoga bývala součástí každé židovské obce. „Před první světovou válkou u nás byly stovky synagog. Různé okolnosti, které prošly 20. stoletím, způsobily, že zmizely jako funkční budovy. Mohly za to dvě totality-nejdřív nacistická, pak komunistická. Obě se na ztrátách staveb podílely srovnatelným dílem.“

Synagogy se nejdřív systematicky ničily v oblasti Sudet. Okolní, často slohově příbuzná zástavba zůstala. „Po válce synagogy chátraly, protože do nich neměl kdo chodit. Ničení v epoše socialismu nemělo ideologický rámec. Šlo o normální barbarství režimu, který často plošně asanoval celé čtvrti. Z urbanistické situace tak už nepoznáme, že tam synagoga mohla stát. Třeba v Pardubicích se synagoga bourala až na začátku 60. let. Na jejím místě vyrostl takzvaný Dům služeb. Vedle bývala židovská škola, naproti jezdecká kasárna, přes křižovatku stál hotel Veselka.“

Několik podob

Projekt Neviditelné synagogy se rozrostl. Až do půlky ledna můžete zajít na Bartošovu výstavu v pardubickém Divadle Exil. „Vzniknul i web, kde je celé téma zobrazené v digitální podobě. Oproti fyzické výstavě jsou tam synagogy všechny, tedy stovky položek. Vznikla outdoorová kolekce v podobě fotografií na plastech s vyrytím do umělé hmoty. Byla v Lounech, pak v saském Zittau a bude pokračovat dál. Printová je momentálně v Drážďanech a paralelně běží pardubická výstava. Na projekt přispěl Nadační fond obětem holocaustu a Česko-německý fond budoucnosti.“