Jmenuju se Hana, ale nechci tak být oslovována.

Přála bych, aby všichni kolem mě byli spokojení, z toho důvodu mi naskakuje ekzém. Přeju si tedy raději konvičku na čaj a retro rádio.

Cítím se dobře na jevišti, protože nemusím být sama sebou.

Miluju mopse a těstoviny, většinou ale ne v jedné větě.

Neuznávám lidi, kteří zabíjí pavouky. Akorát jsem si jednoho takového vzala.

Až budu velká, chtěla bych se stát spisovatelkou.

Jsem přesvědčena, že slovo „normální“ ve skutečnosti neexistuje.

Nerozumím politice, což mi chrání duševní zdraví.

Vytočit jak šroubek mě dokáže nedochvilnost. Považuju ji za pohrdání.

Jednou bych ráda vlastnila chatu nebo chalupu v jižních Čechách, což znamená více vizualizovat. Nebo pracovat.

Ráda si představuju, že sportuju.

Miluju retro věci všeho druhu kromě faktu, že začínám být taky retro.

Špatně snáším, když má někdo na talíři víc cibule nebo omáčky než já.

Za své štěstí považuju každé děkuju, které vyslovím.

< zpět na HERCI