Novinky

Touha někam patřit nás může dovést do záhuby. Nejen tohoto tématu se dotýká čtvrtá premiéra letošní sezóny Divadla Exil. V sobotu 30. března uvede soubor na své scéně komedii herce a spisovatele Matěje Dadáka Poutníci do Lhasy. Exil je teprve druhým českým divadlem, které po titulu sáhlo. 

REŽISÉRKA NAĎA KUBÍNKOVÁ DÍKY ZKOUŠENÍ NASTUDOVALA TOLTÉCKÁ PŘÍSLOVÍ 

Naďo, můžeš nám přiblížit příběh? Samozřejmě bez spoilerů…

Autor v prvním dějství odkrývá úmysly jedné bizarní teroristické skupiny, která bojuje bůhví proti čemu. Parta zoufalců, kteří mají jenom jeden druhého, se snaží opírat o tradiční křesťanské hodnoty a vypořádat se s těmi, kteří tento svět dovedli tam, kde dnes je. Vše dávají za vinu fousáčům – tedy hipsterům, což jsou podle nich představitelé změkčilé liberální demokracie, kteří svou okázalostí ničí tento svět. Mají svoji klubovnu a jasný plán: vystoupit jako kapela Poutníci do Lhasy v Klášterních zahradách před Dalajlámou a zůstat spolu až do konce…

Jakých aktuálních témat dnešní doby se dotýká?

Kdo půjde na komedii o hledání osvícení, tak bude zklamaný. Nevyprávíme o skupině vyrovnaných následovníků tibetského budhismu, ale ukazujeme partu, která je složená z podivuhodných jedinců. Každý má za sebou svůj vlastní a naprosto odlišný příběh, který je dovedl do skupiny Poutníci do Lhasy. A ta jim nabídla pocit, že někam patří a že můžou být součástí něčeho větších. Jejich přátelství je ale dovede do záhuby. A právě na tohle jsme taky chtěli poukázat. Určitě se s tím každý z nás setkal. Zůstáváme v přátelství s lidmi, kteří nás někdy můžou formovat, motivovat a obohacovat. Někdy se ale stane, že se nedokážeme odpoutat od lidí, kteří jsou toxičtí, ničí nás a vůbec nic nám nedávají. Přesto s nimi zůstáváme a nemáme sílu odejít.

Hru napsal herec a spisovatel Matěj Dadák přímo pro pražský Činoherní klub, kde je v angažmá. Premiéru měla hra v režii Martina Čičváka v roce 2018. Ty se s autorem dobře znáš. Konzultovala jsi s ním text?

S Matějem se znám skoro 30 let, takže když jsem se ho zeptala, jestli hru můžu v Exilu udělat, nezaváhal a souhlasil. Žádný dozor mi nedělal. Konzultovali jsme spolu pouze jednu věc – a tím je motto celé hry: „Moucha se chlubí, že bydlí uvnitř žárovky.“ Což je staré toltécké přísloví. Docela dlouho jsem přemýšlela, proč to tam dal, jaký to má celý smysl a vazbu na to, co se tam děje. Nakonec jsem mu zavolala a on mi řekl, že to nehraje vůbec žádnou roli, že si to na fleku vymyslela jedna z postav, aby odvedla pozornost. Už jsem mu samozřejmě neříkala, že jsem si více než dvě hodiny četla o Toltécích a hledala hlubší význam této věty. Každopádně jsem zvědavá, co bude říkat na výsledek.

Navazují Poutníci do Lhasy nějakým způsobem na tvoje dosavadní režie?

Myslím, že ne. Je to zase úplně něco jiného. Každopádně si myslím, že mám víc zkušeností, a tak doufám, že to bude na výsledku našeho snažení zřetelné.

Koho jsi přizvala ke spolupráci? 

Scénografku Adélu Szturc, která jako scénografka se mnou spolupracovala už na představení Lola běží o život. A mně její divadelní vidění přijde nesmírně zajímavé. Navíc teď je to už profesionál, dokončila na brněnské JAMU scénografii a spolupracuje s divadly po celé republice. Je neskutečně šikovná. Protože ve hře i hraju, tak jsem se domluvila s Karolínou Davidovou – diváci ji můžou vidět v Lajce nebo v Krásce z Leenane – aby mi byla nápomocna s režií. Myslím, že se spolupráce osvědčila, je dobré, když jsou při zkoušení ještě další oči. Hudbu a zvuky vytvořili a nahráli Martin Vobořil, Sabina Kašparová a pardubický Chlapecký sbor BONIFANTES. Na jevišti uvidíte pět poutníků. Mistra hraje Aleš Dvořák, jeho následovníky pak Matěj Karas, Lukáš Kopecký, náš nováček Matěj Hromádka a taky Karolína Davidová.

Nebyla by tam nějaká vtipná historka nebo příběh? 

V rámci stmelení party poutníků jsme se jednou dokonce vydali i na hospodský kvíz. Skončili jsme sice předposlední, každopádně jsme vyhráli závěrečné kolo s jednou otázkou. Jako jediný tým jsme uhádli, kolik kol se ujede v soutěži Formule 1 za jeden rok… Není to divný?

hrají → Mistr Tadeáš: >Aleš Dvořák, Burda: >Matěj Karas, Monsignore Drozd: >Lukáš Kopecký, Jeseter: Matěj Hromádka, Ema: >Karolína Davidová, Miroslav: >Michal Dvořák, Vávra: >Ondřej Broulík, Horká: >Naďa Kubínková

inscenační tým → režie: >Naďa Kubínková, pomocná režie: >Karolína Davidová, dramaturgická úprava: >Naďa Kubínková, >Lucie Hašková, scénografie: Adéla Szturc, Jana Pirklová, hudba a zvuky: Martin Vobořil, Sabina Kašparová, Chlapecký sbor BONIFANTES, technická podpora: Adam Veselý, grafika: Adéla Szturc, fotografie: Michal Kudláček, Petr Moško

Premiéra 30. 3. 2024, první repríza 6. 4. 2024, vstupenky ZDE, 23. sezóna Divadla Exil, 106. inscenace. 

>Více o inscenaci 

Autor: Kateřina Fikejzová Prouzová