Bratři Dvořákovi se sešli na jevišti v inscenaci Světáci v Divadle v Opatovicích nad Labem.

Aleš Dvořák a Michal Dvořák – můžete je vidět v několika představeních Divadla Exil, v Perfect days dokonce společně, ale možná jste dosud netušili, že jsou bratři. Představíme vám jedinou sourozeneckou dvojici herců Divadla Exil.

Dvořákovi mají zlaté ruce!

Oba jsou pracovití a zruční. Budou to oni, kdo v den představení přijdou mezi prvními, začnou stavět scénu a po představení se zase ihned pustí do úklidu. Oba jsou bezpochyby velmi talentovaní herci a je s nimi zábava. Tím ale výčet toho, co mají společné, pomalu končí. Tedy, oni dodávají, že mají ještě společné rodiče a každý z nich má jednoho bratra. „Michal je pravý opak. Milý, hodný, vstřícný a hlavně klidný,“ říká Aleš. „Aleš je krásnější a talentovanější,“ kontruje Alešovi Michal. Odmalička hráli v dětských představeních, jsou z divadlení rodiny. „Divadlo dělal už náš děda a taťka se kolem divadla taky motá. Aleš už jako dítě chytal režisérské manýry,“ prozrazuje Michal.

Aleš Dvořák v inscenaci Play Strindberg.

Aleš Dvořák

Aleš je exilovou stálicí už od roku 2003. „V roce 2002 jsem byl hostem pořadu Splněná přání, který každý měsíc představoval na prknech Divadla Exil různé hosty a já jsem byl pozván do jednoho dílu jako režisér spřáteleného souboru z Opatovic a pronesl jsem přání, že bych si jednou rád zahrál s herci Divadla Exil a v roce 2003 jsem začal zkoušet detektivku Neočekávaný host a už jsem zůstal.“

Divadlo hraje už od sedmi let. „Divadlo je součást mě a je bohužel velmi návykové. Neustále mě baví a myslím si, že to má smysl. Často přinášíme hry, které mají nejenom pobavit, ale otvírají různá témata, nad kterými je potřeba se zamyslet a začít nad nimi diskutovat,“ hovoří o svém koníčku Aleš. Jestli navštěvujete Divadlo Exil, nedivte se, když se tento energický herec objeví před vašimi dveřmi, aby vyúčtoval vodu a teplo, to je jeho civilní zaměstnání. (Dnes už je to jinak. Aleš Dvořák je momentálně pedagogem literárně-dramatického oboru v ZUŠ Na Střezině v Hradci Králové.) Můžete ho potkat i na cyklostezkách, na fotbale, v kině nebo zajde jen tak na kus řeči na pivo.

V minulosti hrál například Raula v Krajních mezích. „To bylo velmi náročné. Větší část hry jsem hrál se zavázanýma očima a musel jsem reagovat jen na hlas, člověk musel být strašně moc koncentrovaný. Navíc nás tenkrát velmi zasáhla smrt režiséra představení Oty Skokana.“ Také se představil jako Sládek v Audienci. „S Audiencí mám spojený jeden velký zážitek, a to osobní setkání s panem prezidentem Václavem Havlem na Trutnovském festivalu. Hrát pro něj, pro režiséra Andreje Kroba a dalších asi 300 lidí, bylo velkým zážitkem, navíc okořeněným osobním setkáním.“

Aleš jako homosexuál exceluje v komedii Perfect Days.

Jde do herectví naplno

V současné době hraje v představení Perfect days homosexuála. Neváhal a roli vzal. „I když se na první pohled může zdát, že je to velmi jednoduché, hrát homosexuála, nechtěli jsme, aby to vyznělo parodujícím a zesměšňujícím způsobem. To byla výzva a doufám, že se to povedlo,“ říká ke svému výkonu Aleš a my můžeme jedině potvrdit, že povedlo, citlivě a přesto s vtipem Brandena vystihl.

Také ho můžete vidět jako Edgara v inscenaci Play Strindberg. V interním hlasování ho členové Exilu dokonce za roli ocenili. „Tady se právě dost vyřádím a snad je to vidět! Rozhodně přijďte. Poznáte spoustu věcí, třeba i z vašich partnerských vztahů a můžete se tomu zasmát, nebo se nad tím zamyslet,“ dodává mladší z bratrů.

Michal Dvořák

V Divadle Exil je asi dva roky, s jeho zkušenostmi se ale rychle zařadil mezi ostřílené kolegy. Jak se na jevišti v Exilu objevil? Pro hru Perfect days nebyla obsazena role manžela hlavní hrdinky, jeden ze členů si na něj vzpomněl, protože ho znal z opatovického představení Dabing street, Michal scénář přijal a od té chvíle se z něj stal „exilák“.

Michal Dvořák pracuje v telekomunikacích, na nic jiného kromě divadla mu nezbývá čas. „Moje holky doma by řekly, že jsem buď v práci nebo v divadle,“ přiznává usměvavý herec a k divadlu dodává, že „když  to jednou zkusíš, tak jseš ztracenej.“

Michal Dvořák v hořké komedii Kuřačky a spasitelky.

Perfect days byla trefou do černého. Uvést se v novém divadle ve velmi úspěšném představení je vždy dobrým odrazovým můstkem. „Je u toho skvělá parta. Všechny nás to pořád baví a myslím, že to stále baví i diváky,“ potěšeně dodává Michal.

Profesionální herec a režisér Ladislav Špiner ho obsadil do role Baronka v nové inscenaci Kuřačky a spasitelky. Jak se mu hraje postava plachého učitele? „Baronek je celej já. Taky jsem takovej. Plachej.“ Přál si vyzkoušet práci s profesionálem a zpětne to i kladně hodnotí. „Láďa je živel. V podstatě může hrát všechny role sám. Dlouho jsem přemýšlel, jestli do toho vůbec jít. Z Opatovic jsem zvyklý na jiné zkoušení, kdy se zkouší večer a trvá to klidně půl roku. Tady jsem měl trochu problém hlavně s tím, skloubit všechno časově. Takže chci taky poděkovat holkám domů, že to se mnou vydržely.“ Baronek v Michalově podání je přesně takový, jaký má být. Není okázalý, ale přesto si ho budete pamatovat nejen proto, že řádně zamíchá dějem!

S bratrem by si rád zahrál v Kumšt ARTu současné francouzské dramatičky jménem Yasmina Reza. „Jinak takovýho Cyrana beru taky.“ Nezbývá, než mu přát, aby byl do role pyšného šermíře jednou obsazen!

Autor Simona Andrejsová

< zpět na novinky