Novinky

Jak kdysi prohlásil slavný filmový režisér Woody Allen: „Chceš-li rozesmát pánaboha, řekni mu své plány.“ I my v pardubickém Divadle Exil jsme si malovali, jak ten rok 2020 bude výživný a jak z plna hrdla oslavíme to naše významné jubileum – přesně před dvaceti lety poprvé zavrzala ona pověstná kovová mříž, chránící vstup do našeho divadla. Tehdy zkraje roku 2000 se bývalý sál LŠU proměnil na Divadlo Exil. A od té doby jsme divákům nabídli stovku premiér, komedie, tragédie, dramata, detektivky, veselohry, romance, převzaté tituly i vlastní texty. Na zájezdech jsme sjezdili celou republiku křížem krážem, hráli jsme na rockových festivalech i v garsonkách, ocenění z divadelních přehlídek už se nám pomalu nevejde na jednu poličku.

Divadlo Exil se za těch dvacet let stalo zavedenou značkou, ale i prostorem, kam se chodí na (doufejme) slušné divadlo, také na nejrůznější výstavy, koncerty, taneční vystoupení, přednášky, programy pro školy, firemní akce i rodinná představení. A těch mejdanů, co náš malý sál v Havlíčkově ulici zažil! Kdyby jeho stěny mohly vyprávět… Nu – sousedi by o tom mohli mluvit, ale to pro dnešek vynechme.

Ale divadlo to jsou především lidé a naším divadlem jich za těch dvacet let prošly snad stovky – herci, režiséři, technici, barové holky, kostymérky… Někteří se zastavili jen na chvilku, třeba kvůli jedné malé roličce, ale pár nejstatečnějších začalo v Exilu nedávno kroutit již třetí desetiletí. S nadsázkou se dá říci, že kdo má v Pardubicích rád divadlo, tak Exilem nějak prošel a kdo ne, toho to brzy čeká…

I když, jaká vlastně bude budoucnost? Můžeme si vůbec něco malovat v této době, kdy veškerá kultura stojí a další výhled je kvůli neustupující pandemii covidu-19 silně neradostný? V době, kdy čtete tyto řádky, jsme měli mít premiéru současné hry Lajka autora Davida Košťáka, tato humorná, ale i dojemná hra vypráví příběh nejslavnější fenky, která v roce 1957 letěla jako první živý tvor do vesmíru. A dnes je jisté, že Lajka si na svůj premiérový let do Exilu nějakou dobu počká.

Na začátku sezony jsme se také vrhli do zkoušení hry Útulek autora Honzy Musila, herce Východočeského divadla, který bude tento vtipný sitcom o jednom vášnivém sběrateli plyšáků a jeho sociopatickém kamarádovi také režírovat. I tady máme bohužel jen jednu jistotu, že premiéra v lednu 2021 nebude. Právě spolupráce s profíky jako je Musil, nás v posledních letech hodně obohacuje, povedlo se angažmá Vládi Kracika z olomoucké Tramtarie, i komedie Kuřačky a spasitelky v režii Ladislava Špinera je náš „majstrštyk“ posledních let. A proto jsme moc rádi, že kromě Musila u nás bude režírovat i nezdolný Saša Gregar, který se s Exiláky vydá na Cestu do Benátek, což by měla být, pokud se to povede, česká premiéra hry norské autorky Bjőrg Vikové. V jubilejní dvacáté sezoně jsme také chtěli znovu nastudovat jednu úspěšnou hru z minulosti a volba padla na komedii Dveře, aneb pane, vy jste náhoda. Scénu máme vymyšlenou, obsazení hotové, jen musíme do jedné role najít mladou dívku. Ale spěchat nemusíme, času máme dost…

V době, kdy je divadlo zavřené, se ale můžeme věnovat jiným aktivitám, což v našem případě znamená plánované stěhování Exilu do nových prostor. Naskytla se nám možnost naše divadlo přestěhovat do krásných prostor pod Machoňovu pasáž. Ve stávajících prostorách v Havlíčkově ulici jsme si zvykli, a jak my, tak i naši diváci to tam máme rádi. Ale jak se říká – změna je život. Nové prostory je však nutné připravit a stavebně upravit, musíme pořídit zbrusu nové sezení pro diváky, koupit novou techniku i mobiliář, vybudovat zázemí pro herce i diváky. Výdajů bude celá řada a sami bychom to určitě nezvládli, proto jsme vymysleli crowdsurfingovou kampaň „kup si svoji židli v divadle,“ díky které nám naši diváci, a vůbec všichni, co nám fandí, mohou přispět. A pokud vše dobře dopadne, v červnu 2021 bychom chtěli diváky přivítat v novém. Ale přece víte, když chceš rozesmát pánaboha…

—

Autor Tomáš Klement